IEC 2019

X. ročník - Máme energeticko-klimatický plán?!

2. 10. 2019 od 19.00 hod. – Slavnostní zahájení

3. 10. 2019 od 9.00 hod. – Mezinárodní odborná konference

                   od 19.00 hod. – Závěrečný neformální večírek

 

Moderátoři konference:

 

Jiří Dvořák,

projektový manažer v oblasti energetiky a chytrých technologií, Grant Thornton

 

Michala Hergetová,

ekonomická redaktorka, Česká televize

 

Programové priority konference:

Blok č. 1 Potřebujeme SEK, když budeme mít NEKP?
Blok č. 2 Je energetická bezpečnost stále prioritou ČR?
Blok č. 3 Vyhneme se nedostatku energie a energetické chudobě?

Do diskuze jsme pozvali:

Daniel Beneš

Daniel Beneš

předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a. s.

Generální ředitel a předseda představenstva Skupiny ČEZ od r. 2011, člen představenstva od r. 2005. Vystudoval Strojní fakultu Vysoké školy báňské -Technické university v Ostravě a Brno Business School Nottingham Trent University. V letech 1993-1997 působil jako vedoucí odbytu ve společnosti BOHEMIACOAL, poté jako ředitel společnosti HEDVIGA GROUP. V r. 2000 až 2004 byl ředitelem závodu TCHAS, předního importéra a obchodníka s palivy v ČR.

V 2004 nastoupil jako ředitel úseku Nákup ČEZ, od 2006 zastával pozici ředitele Divize Správa. Od září 2011 je předsedou představenstva a zároveň zastupuje ČEZ v orgánech ovládaných společností.

Je úřadujícím viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR a držitelem prestižního ocenění Manažer roku 2014.

Martin Durčák

Martin Durčák

předseda představenstva ČEPS, a.s.

Absolvent Vysoké školy báňské v Ostravě začínal svoji profesní kariéru v oblasti controllingu a projektového řízení ve společnosti Aral v Rakousku, Německu, Polsku a ČR, odkud již z pozice člena představenstva a generálního ředitele po prodeji společnosti Aral ČR zamířil do holdingu Unipetrol. Pod jeho vedením prošly rebrandingem stanice Benzina v České republice. Před příchodem do společnosti ČEPS působil jako člen představenstva mateřské společnosti holdingu UNIPETROL zodpovědný za oblast rozvoje a energetiky, investiční projekty, HSSE a řízení i rafinerní produkce. Zároveň byl i členem představenstva HC VERVA Litvínov, se kterým získal v roce 2015 titul Mistra extraligy, či jednatelem společnosti UNIPETROL RPA. V posledních dvou letech se zabýval restrukturalizací společnosti v rámci krizového managementu.

Jiří Feist

Jiří Feist

člen představenstva EP POWER EUROPE

Absolvent Českého vysokého učení technického, fakulty elektrotechnické v Praze.

Jiří Feist zastává pozici výkonného ředitele pro strategii v EP POWER EUROPE. Je členem představenstev a dozorčích rad v několika společnostech sdružených pod skupinou EPH. V předchozích zaměstnáních působil na postu ředitele pro strategii ve skupině ČEZ a ředitele úseku Strategie a Ústředního energetického dispečinku v ČEPS.

Během své třicetileté praxe v energetice vystřídal různé pozice v organizacích, jako jsou Eurelectric, UCTE, CENTREL, Teplárenské sdružení ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podílel se také na řadě mezinárodních projektů, například na severojižním propojení evropských přenosových soustav a dalších.

Silvana Jirotková

Silvana Jirotková

náměstkyně, Ministerstvo průmyslu a obchodu

Silvana Jirotková Vystudovala Obchodně podnikatelskou fakultu Slezské Univerzity Opava. V CzechInvestu působí s přestávkami od roku 2002. Nejdříve jako regionální manažerka se zaměřením na rozvoj průmyslových nemovitostí a regeneraci brownfieldů na území Moravskoslezského kraje, později jako ředitelka Odboru regionální podpory. V letech 2007 až 2008 pracovala v soukromém sektoru – v belgické společnosti PSR Brownfield Developers. V roce 2014 se do CzechInvestu vrátila, nejdříve jako ředitelka Divize regionů, později jako ředitelka Odboru malých a středních podniků a interních projektů. Silvana Jirotková mluví anglicky a francouzsky. Je vdaná a má tři děti. Mezi její koníčky patří cestování, gastronomie, literatura, cyklistika a lyžování. Silvana Jirotková ve funkci generální ředitelky CzechInvestu nahradila Karla Kučeru, který agenturu vedl od podzimu 2014.

Martin Herrmann

Martin Herrmann

člen představenstva (COO), innogy SE
 

Martin Herrmann vystudoval Westfälische-Wilhelms-Universitat v německém Münsteru, kde získal akademický titul v oboru ekonomie. V letech 1994 až 2002 pracoval pro Commerzbank na různých pozicích v Praze a ve Frankfurtu nad Mohanem, naposledy jako projektový manažer a poradce RWE během privatizace českého plynárenství. V koncernu RWE působil od května 2002, kdy se stal členem představenstva a finančním ředitelem tehdejšího Transgasu. RWE Česká republika, a.s. přezvala řídící roli skupiny RWE v ČR po RWE Transgas, a.s., kde Martin Herrmann působil ve funkci předsedy představenstva od 1. dubna 2007. Od 1. ledna 2011 byl také předsedou představenstva RWE East, koncernové divize zodpovědné za aktivity RWE ve střední a jihovýchodní Evropě a Turecku. V dubnu 2016 byl jmenován členem představenstva s odpovědností za obchod v nové společnosti, do níž mateřská společnost RWE AG vyčlenila obchod, sítě, infrastrukturu a obnovitelné zdroje. Od 1. září 2016 se tato nová společnost jmenuje innogy SE. 

Tomáš Hüner

Tomáš Hüner

ředitel Smart Infrastructure Siemens, s.r.o.

Vystudoval strojní fakultu VUT Brno a je nositelem diplomu z International Institute of Certified Studies in Strategic Management.

Tomáš Hüner byl k 1. dubnu 2019 jmenován ředitelem Smart Infrastructure společnosti Siemens, která vznikla sloučením divizí Energy Management a Building Technologies. Od prosince 2017 do června 2018 zastával funkci ministra průmyslu a obchodu, po tuto dobu přerušil výkon funkce ředitele divize Energy Management. Před nástupem do firmy Siemens v říjnu 2015 působil jako předseda dozorčí rady a ředitel energetických zdrojů společnosti Vršanská uhelná a.s. V letech 2006 až 2014 pracoval jako předseda dozorčí rady společnosti ČEPS, a. s., současně, mezi roky 2011-2014, zastával pozici předsedy dozorčí rady společnosti OTE, a.s. Jako náměstek ministra průmyslu a obchodu vedl tvorbu legislativy a koncepcí v energetice a průmyslu (2006-2011). V letech 1994–2002 působil jako předseda představenstva a generální ředitel Severomoravská energetika, a.s.

Jan Kříž

Jan Kříž

náměstek ministra životního prostředí, ředitel sekce fondů EU, ekonomiky a politiky životního prostředí

Studium absolvoval na Fakultě stavební ČVUT. Během své dosavadní kariéry získal mnoho zkušeností s Fondy EU a  finančnictvím. Na Ministerstvu životního pracoval již v letech 2007 – 2010 jako ředitel odboru Operačního programu Životní prostředí a poté na SFŽP v pozici náměstka ředitele a vedoucího odboru Strukturálních fondů EU. Financování z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace se také věnoval v letech 2010 až 2013 jako ředitel odboru a poté jako vrchní ředitel sekce na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V současné době na Ministerstvu životního prostředí vykonává funkci náměstka a ředitele sekce fondů EU, ekonomiky a dobrovolných nástrojů.

Lenka Kovačovská

Lenka Kovačovská

výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu

Absolventka Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 2007 až 2013 působila ve společnosti ČEPS v útvaru, který se zabýval strategií. Od roku 2013 pracovala na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde se starala především o přípravu Státní energetické koncepce. Od roku 2014 pak koordinovala za MPO mezinárodní spolupráci v oblasti energetiky. V letech 2015 až 2017 byla náměstkyní pro energetiku.

René Neděla

René Neděla

náměstek ministra pro energetiku, Ministerstvo průmyslu a obchodu

Absolvent ČVUT Fakulta strojní Ústav přístrojové a řídicí techniky obor automatizované řízení. Dále vystudoval Masarykův ústav vyšších studií, obor Podnikání a komerční inženýrství v průmyslu. Absolvoval Florence School of Regulation - Annual Training Course on Regulation of Energy Utilities (Certificate of Attendance). Od roku 2011 působil na Energetickém regulačním úřadě v několika pozicích od specialisty regulace v energetice, vedoucího oddělení strategie a poradců, ředitele odboru teplárenství po ředitele sekce regulace. Zároveň přednášel technické předměty na ČVUT fakultě strojní a následně na ČZU technické fakultě. Působil v různých vládních a nevládních pracovních skupinách pro oblast energetiky, ale i vodárenství.

Rostislav Krejcar

Rostislav Krejcar

člen Rady ERÚ 

Absolvoval České vysoké učení technické v Praze, Fakultu elektrotechnickou, se zaměřením na ekonomiku a řízení energetiky, kde získal i vědeckou hodnost. V letech 2002 až 2012 pracoval na Energetickém regulačním úřadě v odboru elektroenergetiky, kde od roku 2006 zastával vedoucí funkci. V minulosti byl Rostislav Krejcar členem řady odborných skupin při CEER a ERGEG v Bruselu a ve Vídni se zaměřením na obnovitelné zdroje a mezinárodní obchod s přenosovými kapacitami. Po odchodu z ERÚ nastoupil na krátký čas na rodičovskou dovolenou. Od roku 2012 Rostislav Krejcar pracuje na částečný úvazek na ČVUT, Fakultě elektrotechnické, na které vede předmět Rozvoj energetických systémů. Krom výuky se v letech 2013 – 2017 věnoval konzultační činnosti v energetice jako OSVČ.

Luboš Pavlas

Luboš Pavlas

generální ředitel holdingu Sev.en Energy

Absolvent ČVUT Praha, oboru Ekonomika a řízení energetiky, následně absolvoval Vysokou školu strojní a elektrotechnickou (VŠŠE) v Plzni.

V letech 1984 až 1991 zastával vedoucí pozice v teplárnách Holešovice a Třeboradice. Mezi lety 1991 a 1992 působil jako ředitel závodu Rozvoz tepla, ČEZ. Následně do roku 1997 pracoval jako ředitel Pražské teplárenské, kde do roku 2005 rovněž předsedal představenstvu. V letech 2005 až 2009 pracoval ve společnostech ČEZ, a.s., ČEZ Romania a ČEZ Bulgaria. Od roku 2010 byl generálním ředitelem a členem představenstva Czech Coal a.s. V roce 2018 se stal generálním ředitelem holdingu Sev.en Energy.

Jan Světlík

Jan Světlík

generální ředitel a předseda dozorčí rady Cylinders Holding, prezident Národního strojírenského klastru

Cylinders Holding je největším světovým výrobcem bezešvých ocelových lahví, tlakových nádrží, vysokotlakých akumulátorů a mlecích koulí.

Jan Světlík je absolventem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. V roce 1994 se stal ředitelem tehdejšího závodu VÍTKOVICE Lahvárna, který byl později samostatnou dceřinou společností VÍTKOVIC, a.s. V roce 1999 tuto „dceru“ privatizovaly dnešní VÍTKOVICE HOLDING, a.s. Ty v roce 2003 také uspěly ve státním tendru na koupi celých strojírenských VÍTKOVIC.

Pavel Šolc

Pavel Šolc

člen představenstva ČEZ Distribuce, a. s.

V roce 1981 absolvoval Střední průmyslovou školu sdělovací techniky v Praze, v roce 1986 zakončil studia na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, obor ekonomika energetiky. V roce 1992 strávil jeden semestr na Pennsylvánské univerzitě studiem modelování energetických systémů.

Svou profesní kariéru započal v roce 1986 ve Výstavbě elektráren Škoda Praha jako výzkumný pracovník technického rozvoje. V letech 1993—1999 pracoval ve společnosti ČEZ jako specialista strategie, později jako vedoucí oddělení tvorby analýz scénářů rozvoje sekce Strategie. V roce 1999 nastoupil jako vedoucí obchodu do společnosti ČEPS, od roku 2004 zde působil jako ředitel sekce. V letech 2005 až 2009 ve společnosti ČEPS zastával funkci ředitele sekce strategie, od roku 2010 až do května 2012 vykonával funkci ředitel korporátní služby ČEPS. Od května 2009 do června 2010 byl vedoucím poradců ministra průmyslu a obchodu. V květnu 2016 byl jmenován náměstkem ministra pro energetiku. Tuto funkci zastával do roku 2016.

Od dubna 2016 je členem představenstva ČEZ Distribuce. Do ČEZ se vrátil po 17 letech.

Aleš Tomec

Aleš Tomec

předseda představenstva OTE, a.s.

Absolvent Fakulty elektrotechnické ČVUT, obor konstrukce elektrických strojů. Po škole nastoupil do podniku zahraničního obchodu Škodaexport. V roce 1983 vstoupil do energetiky, konkrétně na tehdejší energetický dispečink státního podniku České energetické závody, kde postupně prošel všemi významnými pracovišti. Od roku 1991 působil na společném Česko-slovenském energetickém dispečinku, od května 1994 zastával funkci ředitele Ústředního dispečinku. Od 22. 2. 1996 do 29. 1. 1998 byl členem představenstva ČEZ, a. s., a současně výkonným ředitelem Divize přenosové soustavy a zástupcem generálního ředitele. Následně do listopadu roku 2001 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti ČEPS, a.s., kterou spoluzaložil. Rovněž byl spoluzakladatelem společnosti Operátor trhu s elektřinou, a.s., (dnešní OTE, a.s.), kde v letech 2001 až 2006 působil v orgánech společnosti. Od 2002 do 2006 byl ředitelem Elektráren vodních děl společnosti ČEZ, a. s. Poté přijal nabídku společnosti Siemens a až do května roku 2015 působil v pozici Country Sector Lead (divize Fossil Power Generation, Renewables, Fossil Service a Transmission). Členem představenstva společnosti OTE se stal dne 2. 6. 2015 a byl zvolen jeho předsedou.

Evžen Tošenovský

Evžen Tošenovský

poslanec Evropského parlamentu a člen ITRE

Vystudoval Vysokou školu báňskou v Ostravě. Po absolutoriu pracoval jako matematik v akciové společnosti Vítkovice a PIKE Electronic.

V roce 1993 se stal primátorem města Ostravy, ve funkci zůstal až do roku 2000, kdy přešel na hejtmanství. Hejtmanem byl dvě funkční období, zároveň řídil radu Asociace krajů České republiky.

Po neúspěchu ODS v krajských volbách v roce 2008 se na krátkou dobu vrátil do společnosti Vítkovice Holding. Stal se poradcem generálního ředitele Jana Světlíka. V roce 2009 se stal europoslancem, kde působí jako člen výboru pro průmysl, výzkum a energetiku.

Jakub Unucka

Jakub Unucka

náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje

I přesto, že studoval strojní inženýrství, je jeho profesní kariéra spojena s výpočetní technikou. Po prvotním působení ve firmě AUTOCONT pracuje od roku 1998 v ostravské firmě GABEN, která se specializuje na automatickou identifikaci. Stál u zrodů projektů bezpapírové identifikace v koncernech Siemens a Continental a řídil implementaci MES systémů v několika tuzemských i zahraničních firmách. Od roku 2009 je hlavním řešitelem několika výzkumných projektů v oblasti RFID ve spolupráci s českými, slovenskými a korejskými univerzitami. V současné době je náměstkem hejtmana moravskoslezského kraje pro Chytrý region a dopravu pověřeným rovněž přípravou konceptu „Zelené energetiky a teplárenství“.

Martin Záklasník

Martin Záklasník

generální ředitel skupiny E.ON v České republice

Pracoval jako konzultant pro společnost Detecon International Bonn Company. V roce 2006 přešel do divize Satelllc Traffic Management Company v Berlíně jako Head of Business Development. Od roku 2008 působil v Praze na pozici obchodního ředitele společnosti T-Systems. Od roku 2014 byl manažerem B2B marketingu a prodeje hlavním zákazníkům společnosti T-Mobile v Praze. Vystudoval ekonomii na univerzitách v Praze a Vídni.

Pavel Zámyslický

Pavel Zámyslický

ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí

Vystudoval silnoproudou elektrotechniku a energetiku na VUT v Brně a následně ekonomiku a řízení energetiky na ČVUT v Praze. Od roku 2004 pracoval v České informační agentuře životního prostředí (CENIA), kde se zabýval ekonomikou životního prostředí. V roce 2005 nastoupil do odboru změny klimatu Ministerstva životního prostředí, kde od roku 2007 zastává funkci ředitele. V rámci českého předsednictví EU v roce 2009 předsedal pracovní skupině EU pro mezinárodní otázky životního prostředí (WPIEI – Climate Change). Od roku 2011 spadá do jím řízené agendy i energetika. Mimo jiné se věnuje mezinárodnímu vyjednávání v otázkách ochrany klimatu a problematice obchodování s emisemi v EU ETS i v rámci Kjótského protokolu.

10. ročník konference nese titul Máme energeticko-klimatický plán?!

Jeden prsten vládne všem, jeden jim všem káže… Jeden vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu integruje hlavní politiky ve všech pěti dimenzích tzv. energetické unie. Pro období let 2021–2030 se jeho prostřednictvím musejí jednotlivé členské státy zavázat, jak přispějí k naplnění cílů stanovených Evropským parlamentem a Evropskou radou.

V návaznosti na Nařízení o správě energetické unie připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu první návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Jde o klíčový dokument pro všechny subjekty, které podnikají nebo plánují investovat na českém energetickém trhu. Dopracován do podoby finální verze a předán Evropské komisi bude do konce roku 2019.
 

Blok č. 1 Potřebujeme SEK, když budeme mít EKP?

Základním strategickým dokumentem tuzemské energetiky je Státní energetická koncepce (SEK). Je závazná pro všechny orgány státní správy a obsahuje odpovědi na všechny dimenze tzv. energetické unie. Měl by energeticko-klimatický plán (EKP) vycházet z cílů SEK, nebo naopak by se měl po svém schválení stát podkladem pro aktualizaci SEK? Jaký bude jeho vztah k dalším platným strategickým dokumentům, jakým je například Strategický rámec Česká republika 2030, který také vyzývá ke snížení závislosti na fosilních palivech, decentralizaci energetiky, rozvoji chytrých rozvodných sítí a růstu podílu obnovitelných zdrojů. Čím se mají investoři řídit?

Témata k diskuzi:

  • Jak budou provázána data uváděná v EKP a v novelizované SEK?
  • Jaká opatření český stát předpokládá pro naplnění politik v jednotlivých dimenzích tzv. energetické unie?
  • Kdo by měl mít na starosti koordinaci a dohled nad naplňováním strategických dokumentů státu? 
  • Proč je předpokládaný objem OZE k roku 2030 v energeticko-klimatickém plánu nižší než v SEK?
  • Bude dostatek biomasy pro všechna její plánovaná užití při zachování soběstačnosti ČR? 

 

Blok č. 2 Je energetická bezpečnost stále prioritou ČR?

Bezpečnost dodávek energie představuje problém, kterým se musí zabývat každý stát. V současnosti dováží EU přes 50 % z celkového objemu energie, kterou spotřebuje. Také proto transformace evropské energetické politiky v novou energetickou unii patří mezi priority Evropské komise. Riziko do budoucna představuje zejména úbytek konvenčních výrobních zdrojů a omezené propojení mezinárodních interkonektorů v celé EU. EKP konstatuje, že ČR by měla začít pracovat na opatřeních k naplnění odpovídajícího bezpečnostního standardu. V SEK byla formulována teze udržení soběstačnosti ve výrobě a přebytkové výkonové bilance. Je stále platná? Jaké projekty a za jakých podmínek mají reálnou šanci zajistit energetickou bezpečnost ČR?

Témata k diskuzi:

  • Jak „rychlý“ bude ústup od uhlí ve výrobě elektřiny a tepla?
  • Má smysl zformovat z odstavených zdrojů dočasnou „strategickou rezervu“?
  • Plánuje stát při zpoždění výstavby nových jaderných bloků stimulovat rozvoj plynových zdrojů formou aukcí nebo kapacitních mechanismů?
  • Je načase hovořit o budoucí povinné účasti středních zdrojů na poskytování podpůrných služeb po roce 2025, tedy po odstavení významné části uhelné flotily?
  • Podaří se oživit severojižní plynárenský koridor, nebo jde o utopii?

 

Blok č. 3 Vyhneme se nedostatku energie a energetické chudobě

Moravskoslezský kraj je z celé ČR do budoucna nejvíce ohrožen nedostatkem elektřiny i zemního plynu. Přístup k energiím byl přitom doposud hnacím motorem ekonomiky a životního standardu obyvatelstva. O rozsáhlých investicích se hovoří jak s ohledem na potřebu navýšení kapacit v regionu dostupné energetické infrastruktury, tak v případě nových technologií. Prosadí se vize fungování na principu cirkulární ekonomiky, která počítá s využitím odpadních zdrojů pro výrobu vodíku? Co bude s elektrárnou Dětmarovice a jak se dlouhodobě zajistí zásobování zemním plynem pro potřeby regionu? Nepřinesou nové náklady a potenciálně omezený přístup 
k energiím do kraje energetickou chudobu?  

Témata k diskuzi:

  • V jaké míře mohou vodíkové technologie v příštích desetiletích nahradit fosilní paliva?
  • Jak by se měly regiony připravovat na život bez uhlí?
  • Jaké jsou aktuální plány investic v oblasti energetiky na severní Moravě?
  • Jaké změny musejí nastat, aby se ČR podařilo naplnit cíle v oblasti energetických úspor?
  • Jak by se měla zvyšovat úroveň ochrany zákazníků z řad domácností?