Témata konference

Blok č. 1 Energetická politika a legislativa

Evropská energetika se proměňuje z využívání konvenčních centrálních zdrojů směrem k decentralizované a nestálé výrobě z malých zdrojů. V České republice se však stále hovoří o potřebě výstavby nových jaderných bloků. Téměř polovinu výroby elektřiny v EU by přitom měly v horizontu patnácti let zastat obnovitelné zdroje energie. Za této situace připravuje Ministerstvo životního prostředí tzv. antifosilní zákon. Od roku 2017 má snížit závislost Česka na ropě, zemním plynu a uhlí a investorům nabídnout větší stabilitu a předvídatelnost.

Jaké nástroje na podporu spolehlivosti decentralizovaného systému připravuje Evropská komise a česká vláda? Jakým způsobem ovlivní odchod Velké Británie z EU evropskou energetickou politiku? Je reálné, aby vznikl trh s kapacitou pro celou EU a došlo k integraci kapacitních mechanismů v jednotlivých zemích EU? Opravdu již nelze zachránit model Energy Only Market?

 

Blok č. 2 Výroba a decentralizace

Přechod evropské energetiky k decentralizovanému systému staví velké hráče z oboru do nelehké pozice. Do poptávky po energiích se promítá snižování spotřeby, úspory, šetření nákladů a snaha o ekologizaci. Trend směřuje k novým technologiím a nabídce specifických služeb. Ceny na trhu ale neodráží vyšší investiční výdaje. Problematický je také rozvoj přenosové a distribuční soustavy. S ohledem na stabilitu a bezpečnost celého systému vyvstávají nad budoucí podobou energetiky otázky, kterým bychom měli už nyní věnovat pozornost.

Jak se velké energetické skupiny a průmyslové firmy připravují na decentralizaci výroby energie v horizontu 10 až 15 let? Jaké jsou předpoklady pro úspěšné zvládnutí přeměny zdrojové základny v tuzemsku? Poskytne současný design trhu s elektřinou dostatečné investiční pobídky pro nové zdroje a je možné do něj plně integrovat decentralizovanou výrobu?

 

Blok č. 3 Sítě a bezpečnost

Decentralizace energetiky má zásadní vliv na využívání existujících přenosových a distribučních soustav. Z centrálních dispečinků již v budoucnu nebude možné řídit rovnováhu celého systému. Význam páteřních sítí však stoupne ve stále intenzivnějším přeshraničním obchodování a v zajištění bezpečnosti dodávek. Posílí také role provozovatelů distribučních sítí a zvýší se nároky na jejich schopnost vyrovnat se na lokální úrovni s kolísáním výroby a spotřeby energie. Nezbytné bude nalézt řešení pro otázky spojené s kybernetickou bezpečností, dodatečnými náklady na rozvoj chytrých sítí, nebo s nastavením nové tarifní struktury stimulující k úspornému chování.

Do jakých projektů budou směřovat investice pro zvýšení energetické bezpečnosti a spolehlivosti v celém regionu střední a východní Evropy? Jakou roli by měli mít provozovatelé přenosových a distribučních soustav? Na jaké překážky narazily pilotní projekty smart grids?

 

Blok č. 4 Zákazník v měnícím se prostředí

Chytré sítě poskytnou komfort a pružnost v ovládání vlastní spotřeby. Zákazníkům nabídnou přesná a srozumitelná data, na která mohou kdykoli reagovat přenastavením svých spotřebičů. Velké množství informací se tak bude přenášet prostřednictvím smart grid mezi chytrým měřičem zákazníka a dodavatelem. Do roku 2018 by měla legislativa určit povolený rozsah a objem dat pro použití distributorem a obchodníkem. Vznikne tak nová virtuální platforma propojující všechny tři strany.

Je koncový spotřebitel připraven na nástup nových technologií v energetických službách? Budou data v síti dostatečně zabezpečená? Jaké konkrétní nové produkty jsou dodavatelé připraveni nabídnout?