Program

ProgramNázev IV. ročníku International Energy Clubu byl: Energetické koncepce a realita dneška. Důvodem této volby byla skutečnost, že v některých členských státech Evropské unie, mj. i v České republice v současnosti, dochází k utváření nové podoby budoucího energetického mixu. Jednotlivé koncepce vyvolávají řadu sporných otázek a zajímavá sama o sobě je také skutečnost, že v Evropě se již nehovoří o plánech na rok 2020, ale o nové strategii pro rok 2050.

Konference měla mezinárodní ráz a jejím primárním účelem bylo zprostředkovat účastníkům názory představitelů Evropské unie, Evropského parlamentu, České republiky, Ruska a významných hráčů v této průmyslové oblasti a zároveň poodkrýt zákulisí vývoje nové energetické legislativy. Dalším cílem byla diskuse změn na trzích s energiemi v kontextu názorů klíčových stakeholderů. Každý účastník získal během oficiálního i doprovodného programu prostor vyjádřit se k dané problematice.

Klíčové výstupy z konference byly ještě před skončením hlavního programu prezentovány zástupcům médií na tiskové konferenci. International Energy Club si klade vyšší cíle než být pouze další konferencí, každoročně se proto připravuje bohatý doprovodný program, který účastníkům umožní neformální setkání a jednání. Nejinak tomu bylo i na IV. ročníku: v předvečer samotné konference, ve středu 25. září, se uskutečnila zahajovací party, ve čtvrtek program se hosté mohli zúčastnit slavnostní ceremonie k obrazu Sv. Václava a koncertního vystoupení houslového virtuosa Pavla Šporcla. Následoval společný banket. Doprovodný program pokračoval i v pátek na golfovém turnaji.

Programové priority konference

  1. Evropa, Česká republika a blackout
  2. Ceny energie, regulace a ochrana spotřebitele
  3. Faktor Y realizace energetických staveb
 

Ceny energie a jejich regulace

Posílení konkurenčního prostředí a následný pokles cen pro spotřebitele bylo smyslem liberalizace na trhu s energií. Místo toho se ceny elektřiny i zemního plynu neustále zvyšují a s jejich růstem se i nadále počítá. Podle Cestovní mapy evropské energetiky 2050 se mají do roku 2050 dokonce zdvojnásobit. Obecně přitom platí, že ceny energií ovlivňují konkurenceschopnost daného státu. Z tohoto pohledu je na tom dnes nejlépe Francie, kde je cena elektřiny pro domácnosti regulovaná a tudíž nejlevnější. Záleží také na tom, nakolik je využívaná regulovaná složka ceny. Třeba v Německu je díky tomu cena elektřiny pro průmyslové podniky relativně nízká, oproti tomu v Česku a na Slovensku je cena elektřiny pro průmysl nejvyšší v EU. Transparentnost velkoobchodního trhu s energií řeší od konce roku 2011 REMIT, nařízení EP a Rady EU, jež ukládá obchodníkům uvádět účinné a včasné zveřejnění informací.

Téma k diskuzi:

  • Jak se budou vyvíjet ceny ve střednědobém horizontu?
  • Ohrozí zvyšující se podpora obnovitelných zdrojů budoucnost liberalizovaného trhu?
  • Kdo by měl nést následky podpory OZE: průmysl jako v ČR, nebo domácnosti jako v Německu?

Ochrana spotřebitele

Volné objemy elektřiny a plynu na spotovém trhu přivedly na trh nové společnosti, které se snaží maximalizovat zisk mnohdy i za cenu nekalých praktik. Zákazníci jsou podomními obchodníky často přesvědčeni pomocí nesprávných argumentů a nátlaku k podpisu smlouvy. Aby se zabránilo tomuto nešvaru, připravil ERU v roce 2012 etický kodex, jenž definuje, jak by se obchodníci měli chovat. Kodex je dobrovolný, přesto se k němu k 1. 1. 2013 připojilo již 33 společností. Tím, že společnosti deklarují, že budou postupovat podle etického kodexu, se zvyšuje ochrana zákazníků, kteří na druhé straně vědí, že díky skutečnosti, že společnost, s níž vedou jednání, je signatářem kodexu, budou jejich práva dodržena.

Téma k diskuzi:

  • Zajišťuje etický kodex ERU dostatečnou ochranu spotřebitelů?
  • Jaké další nástroje k ochraně spotřebitelů by mohly pomoci?
  • Jaké zkušenosti ze zahraničí jsou využitelné v ČR v oblasti ochrany spotřebitelů?
 

Faktor Y realizace energetických staveb

Investorům chybějí jakékoli dlouhodobé garance a pravidla pro rozšiřování energetických sítí a budování nových energetických zdrojů. Neustále se mění legislativa, a to jak na úrovni států, tak Evropské unie. Jednotlivé stavby jsou z pohledu dotací EU posuzovány individuálně a nejsou začleněny do komplexní evropské energetické koncepce. Ekonomická krize navíc snižuje zájem o výstavbu. Do hry vstupuje také skutečnost, že na úrovni energetických koncernů se de facto soutěží mezi dceřinými společnostmi z jednotlivých států o alokaci nových investičních prostředků.

Témata k diskuzi:

  • Investice do výstavby a rekonstrukce energetických sítí
    (ekonomická krize, poptávaná kapacita, očekávaný další rozvoj)
  • Časově extrémně náročný proces přípravy staveb
    (rozdílné představy investorů a vlastníků, zkušenosti s řízením o odnětí nebo omezení vlastnického práva, fungování veřejné správy)
  • Úskalí nedokonalé projektové dokumentace aneb na co být připraven
    (projekční řešení vs. majetkoprávní projednávání, evidence uložení podzemních zařízení, státem stanovené lhůty)