Evropa, Česká republika a blackout

Evropa a její energetická koncepce

Evropská komise pracuje s energetickým plánem nazvaným Cestovní mapa evropské energetiky 2050. Koncepční dokument navazuje na ambiciózní strategii Energie 2020. Jako hlavní priority energetické politiky EU v časovém horizontu do roku 2050 dokument zdůrazňuje snižování emisí skleníkových plynů, a to až o 80 % v porovnání s rokem 1990. Emise CO2 se mají snížit o 85 %. Snaží se přitom najít odpověď na otázku, jak tento cíl skloubit se zajišťováním bezpečnosti energetických dodávek a zachováním konkurenceschopnosti evropské energetiky a průmyslu. Energetický plán zahrnuje šest scénářů, jak dosáhnout snižování emisí, a to podle využívání zdrojů – např. maximalizace využití OZE, útlum JE, zachycování a ukládání emisí uhlíku nebo zvyšování energetické účinnosti. Každý z těchto scénářů vyžaduje rozdílný přístup a rozdílné náklady, které se týkají jak cen paliv, tak investic do technologií či přenosových soustav.

Témata k diskuzi:

  • Umožní Cestovní mapa zachovat konkurenceschopnost EU?
  • Scénáře možného vývoje jsou protichůdné, který je nejvíce akceptovatelný pro ČR?
  • Má v evropském kontextu smysl další masivní podpora OZE?

Aktualizovaná Státní energetická koncepce a surovinová politika

Aktualizovaná Státní energetická koncepce představuje výhled pro českou energetiku do roku 2040. Počítá s podporou jaderné energetiky, nově ale hovoří o útlumu energie z uhlí a od roku 2014 plánuje omezení podpory obnovitelných zdrojů. Mezi hlavní cíle SEK patří bezpečnost, konkurenceschopnost a udržitelnost. Státní energetická koncepce je vládním materiálem, který není nijak legislativně ukotvený. Ta současná nijak nereflektuje Cestovní mapu evropské energetiky 2050 a v ní stanovené závazky. Spolu se SEK byla v roce 2012 aktualizována Surovinová politika ČR. Jejími prioritami je přednostní využití domácích nerostných zdrojů a přeměna odpadů na zdroje. Aktuální surovinová politika zatím neodpověděla na otázku těžebních limitů hnědého uhlí, jejich prolomení není zatím aktuální, ale zároveň brání možnému budoucímu znemožnění jejich využití.

Témata k diskuzi:

  • Je orientace ČR na jadernou energetiku z dlouhodobého hlediska správná?
  • Proč má český průmysl platit za elektřinu více než např. podnikatelé v Německu?
  • Obejde se ČR do budoucna bez hnědého uhlí za územními limity jeho těžby?

Energetická bezpečnost České republiky

Energetika představuje strategické odvětví každého státu, proto je potřeba zajistit dostatečné zásobování průmyslu i domácností. U ropy má Česká republika strategické rezervy na cca 100 dní, podzemní zásobníky zemního plynu disponují zhruba třetinou roční spotřeby. Nejsložitější je situace u elektřiny, kde hrozí blackout. Česká přenosová soustava je nárazově silně přetížena kvůli produkci elektřiny větrnými elektrárnami na pobřeží Baltu. Státní energetická koncepce na tuto hrozbu myslí. Podle ní může ČR díky dostatečné produkci krátkodobě fungovat jako ostrovní provozy, podobné ostrovy se připravují i na regionální úrovni. Zdá se, že příprava na přerušení toku elektřiny z Německa v situaci hrozby blackoutu, je jediným schůdným řešením. Obzvlášť proto, že stavba severojižního vedení v Německu zřejmě ještě dlouho nezačne.

Témata k diskuzi:

  • Jaké jsou nejúčinnější a nejefektivnější cesty k zamezení blackoutu?
  • Vyřeší přetok nadprodukce německé větrné elektřiny přes hranice možnost odstřižení ČR od středoevropské sítě?
  • Co znamená prodej NET4GAS pro další rozvoj českého plynárenství?