Témata konference

XII. ročník konference nese titul Zelená energetika a budoucnost ČR

Zasedání se zaměří na otázky spojené s budoucností evropské a české energetiky. S ohledem na říjnové parlamentní volby se bude diskutovat o prioritách hlavních politických stran v kontextu potřebné aktualizace Státní energetické koncepce ČR, o udržitelnosti a řízení zdrojové základny a o trendech decentralizace a agregace v energetice.  Odborným moderátorem konference bude Martin Herrmann, který je čestným prezidentem IEC.

 

Blok č. 1 Energetika jako politická výzva

IEC se koná měsíc před volbami do dolní komory Parlamentu ČR. Z nich vzejde nová vláda, která bude aktualizovat Státní energetickou koncepci ČR, ale také Národní integrovaný energeticko-klimatický plán (NEKP) tak, aby umožňovaly dosažení klimatických cílů EU pro rok 2050. Rozhodovat se bude o bilionových investicích do zajištění spolehlivé, bezpečné a k životnímu prostředí šetrné dodávky energie. Největší parlamentní strany mají svoje představy o tom, jak zajistit potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR. Bude to ale možné za konkurenceschopné a přijatelné ceny s ohledem na požadované odstavení fosilních zdrojů a omezování jaderné energetiky v Evropě? Výsledkem jednání by mělo být konstruktivní porovnání různých odborných a ideologických pohledů na budoucnost energetiky v ČR.

 

Témata k diskuzi:

  • Na co by se měla zaměřit první rozhodnutí nové vlády v energetice?
  • Jak by měla nová vláda přistupovat k tématu soběstačnosti ČR v zajištění dodávky energie?
  • Na jaké investice v energetice a jejich podporu by se měl soustředit stát, aby splnil efektivně své závazky vůči EU?
  • Jakými opatřeními by měla nová vláda podpořit podnikatele a omezit administrativu a vliv státní správy?
  • Jaká opatření by měla zabránit šíření energetické chudoby v ČR?

 

Detail:

O vystoupení požádáme zástupce politických stran a hnutí: ANO 2011, ODS, Piráti, ČSSD a KSČM. Každý dostane shodné zadání, a to představit během pěti minut tři hlavní priority jejich energetické politiky pro následující volební období. Výsledkem navazující diskuze by mělo být vyhodnocení priorit pro tuzemskou energetiku a politickou scénu z pohledu účastníků IEC. 

 

Blok č. 2 Udržitelnost a řízení zdrojové základny v ČR

Téměř polovinu elektřiny a tepla vyrábějí tuzemské primární zdroje z uhlí. Energetický průmysl produkuje více než polovinu skleníkových plynů v ČR. S ohledem na klimatické cíle EU a rostoucí ceny emisních povolenek je to neudržitelný výsledek. Navíc po roce 2030 nebude podporována ani konverze uhelných tepláren na zemní plyn. Konečně již nyní má Evropská komise problém podporovat technologie, které nejsou „zelené“. Novou mantrou se stává taxonomie a na finančních trzích se silně prosazují tzv. ESG investice. Jak se odrazí tento trend na podobě zdrojové základny v ČR? Diskutovat se bude o současných a do budoucna potřebných kapacitách (výroba, přenos, přeprava, distribuce), a to jak v EU, tak v ČR, o připravovaných opatřeních, jež navazují na dokument Zelená dohoda pro Evropu, a o nových podnikatelských příležitostech, které se v energetice otevírají.

 

Témata k diskuzi:

  • Lze nalézt shodu na termínu ukončení spalování uhlí v ČR nebo musí jít o politické rozhodnutí? 
  • Jak by měl stát motivovat k výstavbě nových zdrojů základního zatížení po odstavení zdrojů na uhlí?
  • Jaká je praxe čerpání dotací a podpůrných programů na výstavbu nových zdrojů a dekarbonizaci energetiky?
  • Co přinese revize evropského systému pro obchodování s emisemi a směrnice o zdanění energie?
  • Jakým způsobem dojde ke zvýhodnění oblasti nových plynů a inovativních technologií v regulaci?

 

Blok č. 3 Decentralizace a agregace v energetice

Energetická revoluce spojená s decentralizací výrobních zdrojů vstupuje do další fáze. Po politicích a vládách jednotlivých států do ní již byli plně vtaženi účastníci trhu a nově i korporátní a soukromí investoři. Úspěch má vše spojené se slovy enviromentální udržitelnost. Připojování stále většího množství obnovitelných zdrojů do elektrizační soustavy však vyvolává řadu praktických otázek. Týkají se současnosti a budoucnosti podpůrných služeb, akumulace energie, „chytrých sítí“ nebo spotřebitelů a komunit, které energii jen nespotřebovávají, ale také produkují. Závěr zasedání bude patřit diskuzi o nových technologiích a inovacích a potřebě jejich správného ukotvení v legislativě a regulaci.

 

Témata k diskuzi:

  • Nasměrují „zelené“ evropské peníze investorům v energetice dříve soukromé banky nebo Národní rozvojová banka, která má integrovat všechny dostupné investiční nástroje?
  • Na jaké nové technologie v energetice dostatečně nepamatuje současná legislativa?
  • Jak je česká energetika připravena pracovat s agregátory na trhu s elektřinou v ČR?
  • Jaké jsou první zkušenosti s oblastí energetických komunit a multilaterálních obchodních modelů?
  • Co přinese DataHub a co brání rychlejšímu zavádění chytrých měřidel, která jsou podmínkou pro vznik aktivního zákazníka?