Témata konference


10. ročník konference nese titul Máme energeticko-klimatický plán?!


Jeden prsten vládne všem, jeden jim všem káže… Jeden vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu integruje hlavní politiky ve všech pěti dimenzích tzv. energetické unie. Pro období let 2021–2030 se jeho prostřednictvím musejí jednotlivé členské státy zavázat, jak přispějí k naplnění cílů stanovených Evropským parlamentem a Evropskou radou.


V návaznosti na Nařízení o správě energetické unie připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu první návrh vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Jde o klíčový dokument pro všechny subjekty, které podnikají nebo plánují investovat na českém energetickém trhu. Dopracován do podoby finální verze a předán Evropské komisi bude do konce roku 2019.
 

Blok č. 1 Potřebujeme SEK, když budeme mít EKP?

Základním strategickým dokumentem tuzemské energetiky je Státní energetická koncepce (SEK). Je závazná pro všechny orgány státní správy a obsahuje odpovědi na všechny dimenze tzv. energetické unie. Měl by energeticko-klimatický plán (EKP) vycházet z cílů SEK, nebo naopak by se měl po svém schválení stát podkladem pro aktualizaci SEK? Jaký bude jeho vztah k dalším platným strategickým dokumentům, jakým je například Strategický rámec Česká republika 2030, který také vyzývá ke snížení závislosti na fosilních palivech, decentralizaci energetiky, rozvoji chytrých rozvodných sítí a růstu podílu obnovitelných zdrojů. Čím se mají investoři řídit?

 

Témata k diskuzi:

  • Jak budou provázána data uváděná v EKP a v novelizované SEK?
  • Jaká opatření český stát předpokládá pro naplnění politik v jednotlivých dimenzích tzv. energetické unie?
  • Kdo by měl mít na starosti koordinaci a dohled nad naplňováním strategických dokumentů státu? 
  • Proč je předpokládaný objem OZE k roku 2030 v energeticko-klimatickém plánu nižší než v SEK?
  • Bude dostatek biomasy pro všechna její plánovaná užití při zachování soběstačnosti ČR? 

 

Blok č. 2 Je energetická bezpečnost stále prioritou ČR?

Bezpečnost dodávek energie představuje problém, kterým se musí zabývat každý stát. V současnosti dováží EU přes 50 % z celkového objemu energie, kterou spotřebuje. Také proto transformace evropské energetické politiky v novou energetickou unii patří mezi priority Evropské komise. Riziko do budoucna představuje zejména úbytek konvenčních výrobních zdrojů a omezené propojení mezinárodních interkonektorů v celé EU. EKP konstatuje, že ČR by měla začít pracovat na opatřeních k naplnění odpovídajícího bezpečnostního standardu. V SEK byla formulována teze udržení soběstačnosti ve výrobě a přebytkové výkonové bilance. Je stále platná? Jaké projekty a za jakých podmínek mají reálnou šanci zajistit energetickou bezpečnost ČR?

 

Témata k diskuzi:

  • Jak „rychlý“ bude ústup od uhlí ve výrobě elektřiny a tepla?
  • Má smysl zformovat z odstavených zdrojů dočasnou „strategickou rezervu“?
  • Plánuje stát při zpoždění výstavby nových jaderných bloků stimulovat rozvoj plynových zdrojů formou aukcí nebo kapacitních mechanismů?
  • Je načase hovořit o budoucí povinné účasti středních zdrojů na poskytování podpůrných služeb po roce 2025, tedy po odstavení významné části uhelné flotily?
  • Podaří se oživit severojižní plynárenský koridor, nebo jde o utopii?

 

Blok č. 3 Vyhneme se nedostatku energie a energetické chudobě

Moravskoslezský kraj je z celé ČR do budoucna nejvíce ohrožen nedostatkem elektřiny i zemního plynu. Přístup k energiím byl přitom doposud hnacím motorem ekonomiky a životního standardu obyvatelstva. O rozsáhlých investicích se hovoří jak s ohledem na potřebu navýšení kapacit v regionu dostupné energetické infrastruktury, tak v případě nových technologií. Prosadí se vize fungování na principu cirkulární ekonomiky, která počítá s využitím odpadních zdrojů pro výrobu vodíku? Co bude s elektrárnou Dětmarovice a jak se dlouhodobě zajistí zásobování zemním plynem pro potřeby regionu? Nepřinesou nové náklady a potenciálně omezený přístup 
k energiím do kraje energetickou chudobu?  

 

Témata k diskuzi:

  • V jaké míře mohou vodíkové technologie v příštích desetiletích nahradit fosilní paliva?
  • Jaké jsou aktuální plány investic v oblasti energetiky na severní Moravě?
  • Podaří se oživit severojižní plynárenský koridor, nebo jde o utopii?
  • Jaké změny musejí nastat, aby se ČR podařilo naplnit cíle v oblasti energetických úspor?
  • Jak by se měla zvyšovat úroveň ochrany zákazníků z řad domácností?